Rozhovor pro „Hudební přátelské okénko“ s Eduard Svítivý z 10.12.2017
47. díl naší řady „VÍKENDOVÉ POVÍDÁNÍ s…“ bude dnes o pražský punk-rockový kapele THE FIALKY, která 1. prosince vydala už svou čtvrtou řadovou desku: Je ti to málo. Na otázky odpovídal leader skupiny – KEČUP.
Má tvoje přezdívka něco společnýho s punkovou kapelou Kečup, která chvíli fungovala za totáče v osmdesátých letech a shodou okolností dvakrát hrála na jakýchsi Fialkových slavnostech?
„Původní punkovou kapelu Kečup skoro neznám. Přezdívku jsem dostal v deseti letech v turistickým oddílu. A to díky tomu, že mi máma místo čutory dávala pití na výlety v láhvi od kečupu. Asi ve třinácti mi někdo dal z legrace kazetu skupiny Kečup, jejich album Svatební. Punk to tedy fakt není, ale vzpomínám si, že v té době se mi to líbilo. Fialkové slavnosti, to mi nic neříká. Náš název je vlastně naprostá blbost, kterou jsme vymysleli v sedmnácti a pak se až doteď vždy snažili zdůvodnit proč… Například moje oblíbená fáma se chytila v punk fanzinech v Německu a Polsku, kde jsem to vysvětloval tak, že v češtině fialka znamená slangově monokl. Což myslím i pomohlo našemu zařazení tam mezi Oi! punk kapely. Což byl v roce 2008 celkem dobrý vtip.“
Letos jste zveřejnili už šest klipů, což je celkem nevídaný a ojedinělý. Kde na to berete energii, nápady a čas?
„Já mám rád plán a když si něco vezmu do hlavy, tak za tím jdu. Naštěstí jsem k sobě sehnal skvělýho parťáka, grafika Roberta Harvánka, s kterým už pět let vizuál kapely a klipy vytváříme. A je super, že mám v kapele kámoše, kteří mým plánům věří a udělají si čas, když je potřeba. Všichni normálně pracujeme a jsme dost vytížení, takže většina věcí vzniká po nocích a třeba často něco dotočíme hodinu před odjezdem na koncert. Nejvíc času ušetří, když máš dopředu detailně vymyšlený, co je potřeba nahrát, pak už je to brnkačka.“
Vaše nová deska vyšla i na zeleným vinylu se speciálním obalem, který se dá různě měnit. O co jde?
„Jde o nápad, kdy se mění díky výseku v obalu oči Sida Viciouse, který tam je spolu s mrtvou Nancy, jako znázornění nejznámějšího punk páru, což se hodí k písničce Je ti to málo. Já jsem vinylový fetišista a miluju tenhle nosič, a tak jsme chtěli mít něco speciálního. Náš vydavatel a kamarád Pavel Papagáj to má podobně jako já, takže souhlasil s nákladným obalem (obsahuje ještě dva velké plakáty) i za cenu vysoký pořizovací ceny, protože je to srdcař!“
Dočetl jsem se, že jste byli součástí kompilace CZ Ramones Tribute. Jakou věc jste nahráli?
„Ano, desku vydal Cecek records a nápad vymyslel Kokeš ze Zatrest. My jsme přispěli písničkou I nee your love, kterou měli Ramones na albu Subterranean Jungle. A vzniklo to úplnou náhodou na jednom mejdanu, na kterým jsem do téhle písničky zpíval z patra český text, který jsme pak použili a ze srandy nahráli. Dál nás Ramones ještě inspirovali v písních Bankog a Love Kills na EP – No School, jež nám vyšlo v roce 2013. Jinak máme starou skladbu Good bye Ramones a musím se pochlubit, že její cover nahráli The Eastigers, což je kapela z Indonesie. Dobrej úlet!“
Jak vnímáš současnou českou a slovenskou punkovou scénu?
„Já myslím, že máme jednu z nejlepších scén na světě! Zahraniční kapely k nám rádi jezdí, hraje tu snad vše, co ještě žije. A máme skvělý punkový festivaly.“
Kdo The Fialky nejvíc ovlivnil? Jaký kapely jsou pro vás historicky nejdůležitější?
„Určitě to je první vlna britských a amerických kapel. Pozdější punk z 80 let a hardcore už nás nechytili. My stále v autě posloucháme Ramones, Buzzcocks, Vibrators, Undertones, 999, Cock Sparrer… Krom toho samozřejmě současný kapely, který ale z těchto původních vlastně vychází, jako: Rancid, US Bombs, Radio Dead Ones… No a pak takový Oi! jako třeba Perkele a Booze and Glory.“
Máte už nějaký konkrétní plány na rok 2018?
„Jaro jedeme už popátý TurnE!Ečko s E!E, pak v létě fesťáky a možná i nějaký zahraničí s Houbou. Na podzim to vypadá na společný hraní s Plexis, což doufám klapne a moc se na to těším. A závěr roku klasicky vánoční koncerty s punkrock magazínem Kids and Heroes.“